Psychologická

Helena Vlčková
Odpovídá: Helena Vlčková
Dětská psycholožka. Spolupracuje se společností Scio například na projektu druhanoha.cz, propagujícím "měkké dovednosti" jako doplněk k tradičním "tvrdým školním znalostem". Ráda pracuje s dětmi, protože jsou zcela nepředvídatelné a nutí ji neustále vymýšlet a tvořit. To platí i o jejích dvou synech. Má ráda cestování a kulturu, v zimě lyžování. Fascinuje ji historie, legendy a tajemné příběhy.
Vložit nový dotaz

Dotazy v poradně

gaska 23. 1. 2017
Dobrý den, mám dotaz, jak postupovat s 5-ti letým synem, kterému jde dobře čtení a počítání a v rozumových dovednostech je tak o 1-2 roky napřed. Je mu 5 let a 2 měsíce, víceméně už čte (tj. skládá písmena do slov včetně malých písmen), dokáže slušně sčítat a odčítat v nižších číslech, ale umí sčítat v jednoduchých případech po deseti i po stovkách a něco málo násobit, a jde v tom hodně rychle dopředu. Je druhým rokem ve školce, do školy by měl jít až v roce 2018. Je hravý a do školy nechce, ale bojím se, že by v roce 2018 měl nastoupit asi tak do 3. třídy. Sociálně je bych řekla na úrovni věku, motoricky malinko pozadu, grafomotoricky bída. Co mám dělat? Kam s ním můžu zajít a jaké formy vzdělávání/školy zvážit, nebo kde se můžu informovat? Bojím se, že se bude ve škole nudit a ráda bych ho dala někam, kde ho bude škola bavit a kde budou schopní ho zaujmout. Jsem z Prahy 8. Děkuju za odpověď.
Helena Vlčková, psycholožka 24. 1. 2017
Dobrý den,
pokud dobře počítám, je Váš syn narozen v listopadu 2011. To znamená, že byste mohla zažádat o předčasný nástup školní docházky (tedy ve školním roce 2017/18) a v dubnu 2017 jít k zápisu. Předtím by bylo ale nutné navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, aby přesně zmapovala úroveň vývoje Vašeho syna a vydala doporučení. S grafomotorikou je možné cíleně pracovat, s motivací pro nástup školní docházky také a stále máme 3/4 roku i na dozrání (tedy tu jeho hravost). Navíc místně příslušná PPP by měla mít přehled o školách, které by připadaly v úvahu. Pokud by syn nastoupil ve svém řádném termínu, je samozřejmě možné "přeskočit" nějaké ročníky, popřípadě pouze v některých předmětech. Rozhodně radím, abyste navštívili odborníka (psycholog nebo speciální pedagog) ze školského poradenského zařízení (PPP), aby dítě pořádně komplexně vyšetřil. Takto na dálku jsou mé rady pouze založené na Vašem popisu situace a postrádám další parametry, které jsou také velmi důležité a nelze je pouze popsat. Rozhodně se tím zabýváte zcela správně a akorát tak včas, abyste stihli případně zápis ještě v letošním roce.
Přeji Vám oběma mnoho úspěchů a dobré rozhodnutí!
Komentáře (1): zobrazit

kamen 19. 11. 2015
Dobrý den,
6letý syn nechce pracovat v kolektivu dětí ve školce. Dostal odklad - částečně na mou žádost - pro emoční nevyzrálost a zhoršenou grafomotoriku. Je ovšem myšlením a slovní zásobou mnohem dále než jeho vrstevníci. Nezvládá ve školce změny. Např. když mají jít děti ven, on chce zůstat uvnitř a spustí náramný povyk. Plácá se i do tváří nebo si trhá vlasy, protože zrovna nechce dělat co se po něm vyžaduje. Nechce malovat to co ostatní děti, učitelky nerespektuje. Ony říkají, že potřebuje individuální přístup (souhlasím), který mu v 28 členné třídě nejsou schopny poskytnout. Ostatní děti jeho výstupy nechápou a smějí se mu. Ze třídy odešli jeho kamarádí do školy a učitelka, která se snažila ho pochopit se odstěhovala. Stávající učitelky mi říkají, že takové dítě ještě neviděly, což řešení situace moc nepřidává, syn je pro ně přítěž. Zvažuji přemístit syna do jiné - třeba i soukromé školky s menším počtem dětí. Při malování než učitelka úkol dětem vysvětlí, on už má výkres hotový jinak (jak on chce) a vzteká se, když se mu něco nepovede tak jak on chce, je netrpělivý a velice tcrdohlavý, nedá si nic vysvětlit. Pokud se mu věnuji sama, je soustředěný a má ze sebe radost, ale to co dělat nechce prostě dělat nebude. Myslíte, že je rozumné přemístit dítě do jiného zařízení, kde může začít s čistým štítem a kde možná synovi učitel lépe "sedne"? Nástupu do základní školy se dost děsím. Nepamatuje si kde co dal, ani které věci jsou jeho, nepovažuje to za důležité. Opravdu nevím, zda je pro dítě vhodnější volba - asistent nebo ZŠ Montessori, kde ovšem asi nejsou na takové děti tak úplně zvyklí. Moc děkuji za Váš názor.
Helena Vlčková, psycholožka 21. 11. 2015
Dobrý den,
doporučila bych určitě specializované psychologické vyšetření. Je nutné v první řadě zjistit, proč má Váš syn popisované obtíže. Přemístění do třídy s menším počtem žáků by bylo určitě vhodnější, nicméně pravděpodobnost, že i tam bude mít podobné projevy v chování, je velmi vysoká. Vhodný je jistě individuální přístup, řád, pravidla. Odklad povinné školní docházky je možné uplatnit pouze jednou, tedy další rok, pokud nyní OŠD uplatníte, stejně do školy nastoupit musí. Do té doby bych se snažila zjistit příčinu a hledala společně s odborníkem tu nejvhodnější cestu - tedy zda běžná ZŠ, alternativní škola či asistent pedagoga. Možná se Vám povede vhodným výchovným vedením ve spolupráci s MŠ a odborníkem problém zcela odstranit. Věřím, že se Vám to podaří!
Komentáře (0): zobrazit

PetraS. 1. 6. 2015
Dobrý den, moje dcera ma 3 roky a 3 měsice chodící školky už rok. Podle učitelky se ne začleňuje do kolektivu dětí. Nechce hrát hry a hraje si raději sama. Rada skládá puzzle a rada si hraje se skládačka mi nebo krmí přebalu je panenky. Kolektivní hry ji očividně nebaví. Doma čteme řikanky ,které se pak i naučí. Boji se však malých děti. Jednou se ve školce stalo že shodila z výstavky dětem výrobky. Nemá ráda když někdo křičí. Podle učitelky by jsme měli navštívit psychologa. Je sice taková svá a tvrdohlavejši ale doma s ní větši problémy nemáme,ani prarodiče když ji hlídají. Prosím poradte mi objednat ses ni do poradny. Děkuji za odpověď.
Helena Vlčková, psycholožka 2. 6. 2015
Dobrý den,
na nějaké závěry je velmi brzy, protože tříleté děti teprve začínají s postupným začleňováním do kolektivu a se skupinovými organizovanými hrami. To, že už rok MŠ navštěvuje, nic neznamená. Některé děti jsou schopné spolupracovat dříve, jiné později. Věřím, že je velmi bystrá a šikovná. Zvláště doma, kde se jí věnujete a kde ji nejlépe znáte a rozumíte ji. Pokud však chcete mít jistotu, že vše je v naprostém pořádku, do poradny se objednejte. Nic tím neztratíte a maximálně se dozvíte, jak ji pomoci, aby se svých strachů zbavila a ve skupině vrstevníků se jí lépe pracovalo a hrálo. Věřím, že vše bude dobré.
Hezký den!
Komentáře (0): zobrazit

Hahahana 11. 5. 2015
Dobrý den, mám 2 syny, mladší bude mít na začátku července 6 let. Byl u zápisu, měl by jít v září do školy. Zápis byl v lednu, v té době měl starší syn vystoupení, na kterém mladší syn nedokázal vůbec usedět. Ptala jsem se tehdy učitelky z MŠ, ta mi řekla, že je nepozorný. Hned jsem se objednala do porady, kde jsem dostala termín po více než 3 měsících. Mezitím se syn výrazně zlepšil, je klidnější, dokáže se lépe soustředit. Paní v poradně mi řekla, že je velmi šikovný, v některých oblastech nadprůměrný, ale že má tvrdou ruku a jeho schopnost soustředění ještě není plně rozvinutá. Musím říct, že vzhledem k jeho zlepšení mě tato informace dost zaskočila. Je pro mě teď těžké se správně rozhodnout, nezbývá mi už do konce května moc času. Celé mé okolí se mé úvazu o odkladu hodně diví, všichni ho chválí, jak je šikovný, že se bude ve školce nudit. Vím, že se musím rozhodnout sama. Chtěla bych se Vás ale zeptat, co by to pro něj mohlo znamenat, kdybych ho do školy dala, aniž by byl na ni zcela zralý. Můžu mu tím ublížit? Mám opravdu pocit, že už mu školka nic nepřinese...
Helena Vlčková, psycholožka 15. 5. 2015
Dobrý den,
abych Vám mohla fundovaně odpovědět, musela bych Vašeho syna vidět a vyšetřit. Podle toho, co ale popisujete, udělal od ledna velký pokrok a pravděpodobně ještě do září další pozitivní posun nastane. Nepochybuji o jeho kognitivních znalostech a schopnostech (to znamená, jak popisujete, že je šikovný a v některých oblastech nadprůměrný), jeho "tvrdá" ruka by mě také neznepokojovala. To je záležitost správného nácviku a v první třídě tomu bude paní učitelka věnovat určitě velkou pozornost. Spíše bych se zaměřila na postupné prodlužování doby pozornosti (hrát hry, které vyžadují soustředění, omezit a dodržet (!) čas, který přesně vymezíte na danou činnost apod.) Pozor jen, aby doba, kterou vyžadujete, aby se dítě plně soustředilo, nepřesáhla 20-25 min. Začněte kratšími časovými úseky a postupně dobu prodlužujte. Vyžadujte, aby činnost, kterou dítě začne, také dokončilo. Pokud se mě tedy ptáte na názor, asi bych nástup školní docházky doporučila.
Přeji Vašemu synovi, ať do školy vstoupí pravou nohou a daří se mu tam!
Komentáře (0): zobrazit

Blanka 27. 3. 2015
Dobrý den, prosím o radu, jak reagovat na agresivní chování starší dcery (05/2009). V září má nastoupit do školy a já jsem u ní začala pozorovat narůstající agresi vůči mladšímu synovi (08/2011) i vůči mně s manželem. Dcera je velmi chytrá a šikovná, ale je ráda středem poroznosti, vyžaduje pochvaly a neumí prohrávat. Syn toto vůbec neřeší, je pohodář. Pokud dojde k situaci, že se něco z výše uvedeného nestane, začne být dcera agresivní na všechny okolo. Vzteká se, ničí věci, je na nás velmi hrubá. Snažím se jí v klidu vše vysvětlit, ale nefunguje to - až situace dojde do krajnosti a dostane na zadek, přijde, omluví se a přitulí se. Já jí ale na zadek dávat nechci, ale nevím, jak jinak. Hodně se zhoršil také její vztah s mladším sourozencem, vůbec s ním nekomunikuje hezky, jen ho okřikuje, odstrkuje a někdy ho i uhodí. Poraďte, prosím! Moc díky!
Helena Vlčková, psycholožka 27. 3. 2015
Dobrý den,
nejdříve by bylo asi dobré dešifrovat, v jakém kontextu, resp. proč, se začala agresivita u Vaší dcery stupňovat. K jakým změnám ve Vaší rodině došlo, k jakým v MŠ, popřídě v dalším jejím okolí. Nemůže její agresivní chování souviset se žárlivostí na bratra, nebo blížícím se nástupem školní docházky? Určitě doporučuji věnovat pozornost alespoň jednou denně pouze jí (tak, aby bylo jasně řečeno, že nyní je hodina nebo dvě vymezena jen a pouze pro ni, kdy budete dělat věci s ní a pro ní). Doporučuji v tu dobu synovi najít jiný program, s tatínkem, prarodiči... Takto vymezený čas je nejlepší prostor na "neformální přátelské" povídání o tom, co ji v jejím životě štve, co naopak dělá radost. Dejte si pozor na své hodnotící soudy a buďte jí v tu chvíli partnerem, paťákem který má také své strachy, obavy a radosti. Podělte se o ně. Pokud ani tato opatření nikam nepovedou, je ještě možné doporučit metodu biofeedback (biologické zpětné vazby, která slouží k všestrannému zlepšování činnosti mozku a mysli. Mám od svých klientů pozitivní zpětné vazby o této metodě. Můžete se také poradit s dětským psychologem, který Vám pomůže v nastavování výchovného stylu a přístupu k Vaší dceři.

Komentáře (0): zobrazit

filipini 24. 3. 2015
Dobrý den, kolik času by dítě mělo ideálně trávit denně učení školní látky, škola + domácí příprava, aby nebylo zahlceno. Jak se čas liší v první, páté a deváté třídě? Děkuji!
Helena Vlčková, psycholožka 24. 3. 2015
Dobrý den,
délka, ale také doba, strávená přípravou do školy je velmi důležitá a má vliv také na kvalitu přípravy. V první třídě (rovněž druhé a třetí) doporučuji věnovat přípravě do školy (včetně domácích úkolů) maximálně 20 min. Pokud nestihnete v této době úkoly dokončit, můžete udělat přestávku a poté dokončit. Ve vyšším ročníku se doba může prodloužit na hodinu, ale pokud je dítě unavené, je stále nutné dělat přestávky. V deváté třídě by měl již žák zvládnout si čas naplánovat tak, aby dostál všem požadavkům školy. Už má zkušenosti z předchozích let a už rovněž ví, který čas mu nejvíce vyhovuje. Zda je to hned po škole, po krátkém odpočinku, či zda je pro něj vhodnější podvečerní či večerní doba.
Komentáře (0): zobrazit

Evička K. 23. 3. 2015
Jak mám zjistit, co dítě ve škole trápí, když o tom se mnou nechce mluvit?
Helena Vlčková, psycholožka 23. 3. 2015
Dobrý den,
Vaše otázka je velmi obecná, proto nemohu být v odpovědi na ni konkrétní. Například nevím, jak jste zjistila, že se Vaše dítě ve škole trápí? Jaké symtomy pozorujete? Změny chování? Somatické? Emoční? V každém případě bych radila zjistit nenápadnou formou pokud možno co nejvíce informací, co se ve škole děje. (Od kamarádů, rodičů spolužáků, popřípadě od paní učitelky). Pokud zjistíte příčinu, už si poradíte s řešením. Pokud se Vám to však nepovede, doporučila bych domluvit si konzultaci ve škole s výchovným poradcem, a pokud je ve škole přítomný, tak i školním psychologem. Můžete navštívit také jakéhokoli dětského psychologa, například v pedagogicko - psychologické poradně.
Věřím, že problém dešifrujete a vyřešíte!
Komentáře (0): zobrazit

maminkaZ 2. 3. 2015
Dobrý den,
od jakého věku doporučujete nechat dítě chodit samo do školy a ze školy (ve městě, cesta MHD s přestupem)?
Děkuji.
Helena Vlčková, psycholožka 2. 3. 2015
Dobrý den,
obávám se, že Vám nedokáži dát takovouto univerzální odpověď. Záleží na mnoha okolnostech. Jak daleko škola je, jak složitá je cesta, zda může dítě cestovat například s některým ze svých spolužáků či starším sourozencem... Sama bych však své dítě samotné nepustila minimálně do třetí třídy. Ve čtvrté třídě by mohlo "cvičně" jezdit jednou - dvakrát týdně na nějaký kroužek a samotné bych jej pustila až od druhého stupně ZŠ. Je to také přibližně doba, kdy děti navštěvují víceletá gymnázia a mnoha rodičům nezbývá, než je nechat se v tomto směru osamostatnit. Důležité však je, dítě na to pořádně připravit, natrénovat cestu i možná rizika na cestě. Vypracovat takový "krizový scénář", co dělat, když se něco stane (spoj odjede, přejede zastávku, zabloudí, někdo cizí jej osloví apod.).
Pokud povedete své dítě k zodpovědnosti a samostatnosti, určitě se mu to v životě vyplatí. Ale byla bych velmi opatrná a nesnažila bych se nic uspěchat.
Komentáře (0): zobrazit

Tatranka 23. 2. 2015
Odmítám dítě doma nutit do domácích úkolů. Dle mého názoru se učí už tak dost ve škole (4.třída) a doma je čas na odpočinek a hry. Dostávám se tak do sporu s učiteli a školou jako takovou. Dělám špatně? (psychologická, základní školy)
Děkuji.
Helena Vlčková, psycholožka 23. 2. 2015
Dobrý den,
myslím, že podobný názor mají i jiní rodiče. Domácí úkoly slouží k procvičení a upevnění látky, která se probírá ve škole. Prostřednictvím nich dostávají i rodiče informaci o tom, co se zrovna probírá a vy vidíte, jak na tom vaše dítě je. Samozřejmě nic se nesmí přehánět a doba, strávená u domácích úkolů, by neměla zabrat celé odpoledne, které by dítě mělo strávit i hrami a jinými aktivitami. Pokud před dítětem veřejně prezentujete názor o nesmyslnosti domácích úkolů, dostáváte jej do složité situace. Vlastně mu říkáte, že se škola a paní učitelka mýlí. Jak má potom vaše dítě učitelku respektovat? Jsem pro rozumný kompromis. Úkoly ano, ale neměly by zabrat více, jak půl hodiny. V konečném důsledku, úkoly jsou zodpovědností dítěte, a pokud je nedonese, bude ve škole sankciováno ono. Takže doporučuji dítě podpořit, aby si úkol udělalo, ale pokud jej musíte přemíru nutit, nechte jej nést následky toho, jak se škola (paní učitelka) k tomu postaví. Ve svém postoji však pak musíte být důsledná.
Komentáře (0): zobrazit

zdena 16. 2. 2015
Dobrý den, chtěla bych poprosit, mám tři děti(8,5 a 2,5). Naše nejstarší chodí do místní základní třídy , ale je nešťastná, že se jí pořád děti smějí, je to vysoká hezká holka, snažím se aby měla vždy co potřebuje i hezké oblečení,narozeninové party... ale děti ji prostě neberou , mají ve třídě přes 20 dětí z toho jen 6 holek. Když jsme měli nastoupit do první třídy tak jsme se radovali, nikdo ji nestrašil nebo něco podobného, těšili jsme se, ale i tak se nám tak čtvrt roku před nástupem do školy začala hrozně počůrávat. Muselo to být pro mi hrozné, když nastoupila do školy tak si sedla do lavice hned u dveří a jednou to i nestihla a p. učitel jí to pak pomáhal svlíkat, pak mě zase doma prosila abych jí něco dala do kalhotek, tak jsem jí tam dala ustřihlou vložku, ale holky na záchodě to viděli a bylo to! Při přeslíkání do tělocviku jí kluci zase chytli a svlíkli kalhotky... ( řešila jsem to pak s učitelem) no to bylo většinou v první třídě, kde jsme k tomu všemu chodili na nefrologii a cpali nás práškama po kterých nám krvácely ruce a naše holčička chodila pořád za mnou a ptala se jestli umírá, postupně to přešlo, na prášky jsme se vykašlali a já pořád své dceři říkala jak je úžasná, že i kdyby si cvrnkla do postele, že se nic neděje a postupně to přešlo. S učitelem jsem si taky několikrát promluvila a uklidnilo se to! Ve druhé jsem zjistila, že nás šikanuje jedna její spolužačka, tak jsem to taky řešila s rodiči a učitelem a nyní ve třetí ty děti asi ví, že si nechá všechno líbit a nedají jí pokoj. Aspoň jednou za týden přijde jak hromádka neštěstí jak se jí ve třídě děti posmívaly nebo že p. učitel jí něco řekl a ona si to špatně vzala, nevím co mám děla , brečí mě vždycky celý den, je taková citlivější osůbka! Říkala jsem jí,že si musí v sobě vybudovat brnění, přes které nic k jejímu srdíčku neprojde! Nevím, ale zase abych ji jen neobhajovala doma to umí sourozencům pěkně vytmavit, ale nejraděj si hraje sama nebo s rodiči, tak zvažuju návštěvu psychologa a dcera si jen přeje to zkusit v 5. třídě přejít na gymnázium, moc děkuju za váš čas a názor!!! Zdenka
Helena Vlčková, psycholožka 17. 2. 2015
Dobrý den,
problém, který popisujete, mi přijde poměrně závažný. Navíc se vleče už dlouho a Vaše dcera je tak vystavována déledobějšímu tlaku, který může ústit ve frustraci. Správně jste vždy aktuální krizové situace řešila se školu, ale i přes Vaši snahu tyto události z hlav ostatních spolužáků vymazat nelze. Pokud nikdo nepracoval se třídou jako celkem, děti to zpracované nemají a situace se může kdykoli opakovat. V tuto chvíli mě napadá řešení změny školy, kde by Vaše dcera mohla začít nanovo, bez nepříjemné minulosti v tomto kolektivu. Zároveň mi připadá také velmi důležité, vyhledat dětského psychologa, který by pomohl dceři tyto zážitky jednou pro vždy zpracovat a pomoci i s tím, jak případně reagovat v budoucnu, pokud by se jí něco podobného stalo. Aby sama za sebe měla pocit, že to zvládne a nebude to pro ni zátěžové.
S řešením neotálejte, i když možná není zrovna problém aktuální.
Přeji, ať se vše dobře povede!
Komentáře (0): zobrazit

MisaMisa 12. 2. 2015
Dobrý den, zdravím Vás a obracím se s dotazem: Naše dítě chodí do montessori školky a bude přecházet na klasickou základní školu. Velmi se přechodu obáváme, jak tomu můžeme pomoc? Děkuji, hezký den
Noviková kamila
Helena Vlčková, psycholožka 15. 2. 2015
Dobrý den,
v podstatě nevidím problém v tom, aby dítě přešlo z Montessori MŠ na běžnou základní školu. Jde sice o jiný typ vzdělávání, nicméně i z běžné MŠ je nástup do běžné ZŠ také velkou změnou. Navštivte Vámi vybranou základní školu a zeptejte se učitelů (popřípadě vedení školy), zda mají zkušenosti se vzděláváním pomocí i jiných metod, než je frontální výuka. Věřím, že dnes je už poměrně běžné, že se prolínají různé přístupy a i v běžné ZŠ najdete prvky Montessori. Velmi záleží také na Vašem dítěti. Většinou děti, které nemají obtíže v chování, popř. výukové nebo osobnostní, zvládají bez obtíží jakýkoli typ vzdělávání. Je to sice individuální, ale strach bych z toho neměla.
Komentáře (0): zobrazit

Plačková 12. 2. 2015
Zdravím,

už delší dobu řešíme doma problém. Dcera chodí do třetí třídy a pokaždé se ze školy vrací s tím, že se děsně nudí. Řekla bych, že látku chápe rychlejc než ostatní. Nechci ale měnit školu, na to nemáme čas ani peníze, někam jinam jezdit. Tuhle základku máme za barákem. Co bysme měli dělat?
Helena Vlčková, psycholožka 15. 2. 2015
Dobrý den,
není příliš časté, že by se dítě nudilo ve třetí třídě. Třetí třída je poměrně náročná, končí první cyklus (což je 1.-3.třída), kdy děti na všech základních školách by měly mít zvládnuté stejné základy. Kromě čtení a psaní přibudou i vyjmenovaná slova. Celkově považuji třetí ročník z hlediska vývoje za jeden z nejobtížnějších. Pokud se tedy dcera nudí, je někde problém. Zkuste zajít s tímto za paní učitelkou a zeptat se jí, v čem by to mohlo být. Na prvním stupni jsou často učitelé velmi kreativní a věřím, že společně vymyslíte takové aktivity (třeba doplňkové), které dceru nadchnou a nudit se nebude. Možná by bylo dobré také zjistit, zda Vaše dítě nemá mimořádné intelektové nadání a skutečně není natolik napřed, že probírané učivo už má zvládnuté. V takovém případě navštivte PPP, nechte dceři udělat komplexní psychologické vyšetření a s jejich pomocí nastavte vhodný vzdělávací program. Je možné, že by například mohla plnit vyšší rok povinné školní docházky.
Doufám, že se Vám povede najít to nejlpeší řešení!
Komentáře (0): zobrazit

Hnbn 26. 1. 2015
Dobry den,

Dcera letos nastoupila do 1.tridy, je ji 6 let. Pred rokem jsme se stehovali za Prahu a nyni v obci chodi do skoly, jedina, do ktere je mozne se dostat. S pani ucitelkou si sedla a je dle meho nazoru perfektni k detem, avsak vetsina rodicu si na ni stezuje, protoze vyzaduje i jejich spolupraci a tak to vypada, ze skola se pa i ucitelky zbavi. Do toho jsou ve skole i starsi deti s ucivem dost pozadu a celove vzato a podtrzeno nejsem s vUkou a pristupem na teto skole spokojena. Dcera toto samozrejme nepocituje, zapadla do kolektivu, uci se dobre.

Nyni se mi naskytla prilezitost dostat dcera na zakladni skolu, kde vidim a citim uplne jiny pristup k detem, jsou otevreni cemukoliv, mam moznost nastoupit do bilingvni tridy a i program skoly a doplnujici krouzky jsou o necem jinem, tak mam nutkani dceru prehlasit. Jen se desim, zda to zvladne nebo ne. Verim, ze ano, preci jem to ma ovlivnit jeji zivot, ale mam strach, abych ji psychicky tim spis neublizila. Na druhou stranu verim, ze deti se prizpusobuji xkrat lepe nez my dospeli a verim tomu, ze to zvladne.

Chtela bych Vas jen pozdat o Vas nazor na danou situaci a zdy byste mi prestup doorucila nebo ne.

Dekuji Vam a preji hezky den.
Helena Vlčková, psycholožka 26. 1. 2015
Dobrý den,
určitě každý rodič si přeje pro své dítě to nejlepší vzdělání a přístup pedagogů. Obecně si nemyslím, že by přechod na jinou školu měl Vaší dcerce nějak ublížit. Určitě bych s ní o tom ale mluvila, vysvětlila jí, co na nové škole bude jiné a možná zajímavější, zeptat se jí, zda by to chtěla, jestli má z něčeho strach, popřípadě na co by se tam mohla těšit. Samozřejmě konečné rozhodnutí bude na Vás, ale asi bych dcerku trošku do toho rozhodování přibrala. Upozorněte ji i na to, že nemusí nutně ztratit kamarádky ze staré školy, že si je bude moci pozvat někdy na návštěvu a bude se moci s nimi vídat.
Vždy je lepší školu změnit v nižším věku dítěte, než například v sedmé či osmé třídě.

Tak přeji, aby byl výběr nové školy šťastný a dcerce se v ní dařilo.
Komentáře (0): zobrazit

titi 15. 1. 2015
Dobry den,

potrebovala bych pomoct orientovat se ve vybere zakladni skoly pro meho syna v Praze, ktery uprednostnuje co nejmensi kolektiv (nejlepe funguje v kontakte on-dospely). Mame tezkou rodinnou situaci, proto se i objevili vokalni tiky jako soucast neurotickeho prozivani te tezke situace. Doted jsem se orientovala spis na komunitni skoly, a mimo Prahy, ale ted vidim, ze zazemi pratel mam v Praze, a abych zvladla mou situaci, obaja potrebujem psychoterapii, coz je dostupna bezplatne v Praze. Zas se orientovat v te dzungli zakl.skol je pro mne obtizne. Spis bych brala nejakou skolu, ktera je ekologicky orientovana, navstevujou prirodu a uci premyslet globalne-ekologicky. A take ktera ma zdravejsi jidlo. A ma min deti v tride. Mozna chci toho hodne. Proto kontatkutji vas, aby jste jako psycholog mne doporucila na kterou skolu se mam orientvat na zaklade fakt, ktere jsem opsala. Moc dekuji za odpoved, s pozdravem Viki B.
Helena Vlčková, psycholožka 15. 1. 2015
Dobrý den,
rozumím Vám, je velmi obtížné vybírat pro své dítě vhodnou školu. Navíc nikdo Vám dopředu nezaručí, že se mu tam bude nakonec skutečně dařit. Přiznám se, že nejsem příliš zpěhlá v orientaci ve všech ZŠ v Praze. Jsou školy, se kterými spolupracuji, ale neznám všechny pedagogy a o těch je to v konečném důsledku nejvíce. Také nevím, kde v Praze bydlíte a která část Prahy by pro Vás byla dostupná. Na tomto odkaze: http://www.hraozemi.cz/ekologicke-skoly.html najdete seznam ekologicky orientovaných škol a podle adresy a dostupnosti si můžete zkusit nějakou předvybrat, podívat se na jejich www stránky a nakonec si tam i domluvit osobní schůzku a zjistit, jak se tam Vy a Váš syn budete cítit. Nejlepší reference získáte od někoho, kdo školu sám zná, navštěvuje ji nebo s ní nějak spolupracuje. V tomto případě bych tedy také mohla doporučit konzultaci v místně příslušné pedagogicko psychologické poradně, odkud odborníci do škol v regionu přímo jezdí a spolupracují s nimi, tedy mají skutečně aktuální přehled. Navíc můžete návštěvu PPP spojit i s vyšetřením Vašeho syna tak, aby výběr školy byl co nejvíce na míru a vyhovoval mu. Věřím, že nakonec vyberete dobře :-)
HV
Komentáře (0): zobrazit

JanaB 12. 1. 2015
Dobrý den,
ráda bych se poradila ohledně dcerky. Chodí do 2. třídy 8letá (měla odklad).
Dlouhodobě má problémy s pracovním tempem (nestíhá). Po včerejších třídních schůzkách jsem se však zděsila. Dcerka prý začala při jakémkoli náznaku neúspěchu nebo stresu ve škole plakat a zalézat pod stůl. Toto chování se u ní občas projevovalo v MŠ. Také prý zaostává ve všech předmětech , přestože doma látku umí a bez problému i rychle vše spočítá i napíše. Má problémy se čtením ,to víme a snažíme se s tím pracovat.Doma je vše v pořádku, máme hezký vztah. O všem si snažíme povídat. Mám pocit, že se ve škole hrozně trápí. Ale ze školy se vrací veselá a usměvavá.Kamarádky má. Kroužků přiměřeně. Nevím jestli navštívit PPP. Vůbec nevím kde hledat "zakopaného psa"
Děkuji
Helena Vlčková, psycholožka 12. 1. 2015
Dobrý den,
mrzí mě, že Vaše dcera ve škole zažívá stres. S pracovním tempem jako takovým u dítěte příliš dělat nejde. Jsou prostě děti, které mají, jako jeden z rysů své osobnosti, pomalé pracovní tempo. V podstatě nikdo a nic je příliš nezrychlí. Proto je potřeba udělat opatření obrácené. Nastavit Individuální vzdělávací plán (s tím Vám pomůže PPP) tak, aby dcerka dostávala například kratší úkoly ve škole tak, aby měla šanci končit stejně, jako ostatní děti a nebyla věčně poslední. Motivace je velmi důležitá věc a prokazatelně motivované dítě vykazuje pak mnohem lepší výsledky a naopak. Proto asi dcera doma vše umí, ale ve škole to nedokáže "prodat". Je fajn, že má kamarádky a kroužky, kde se může realizovat a zažívat úspěch. Ve škole však také tráví velkou část času, proto bych se pokusila společně s paní učitelkou (za podpory PPP) sestavit takový plán, aby sice probrala stejné učivo jako ostatní, ale měla ho jinak "nadávkované". Důležité je zejména předcházet stresu, který ji neúspěch přináší, a pokud neúspěch zažije (což je také potřeba), aby se s ním naučila zacházet. Aby věděla, že je možné například si něco opravit, nechat se vyzkoušet, přinést nějaký referát apod.
Byla by škoda, aby už ve druhé třídě ztratila chuť poznávat nové věci jenom proto, že to nezvládne tak rychle.
Přeji, ať se Vám povede vše vyřešit a věřím, že to bude dobré!
Komentáře (0): zobrazit

Dada27 8. 1. 2015
Dobrý den.Mám dotaz ohledně mé dcery od září chodí do školy má problém se psaním,protože je levačka učitelka pořád něco proti jejímu psaní má,že to má neuhledné atd.Když píše do písanky tak si levou rukou překrývá natištěné písmeno co má psát nevím jak se ktomu postavit jako matka mám to nějak řešit z učitelkou co jí říci.Děkuji Arabčuková.
Helena Vlčková, psycholožka 8. 1. 2015
Dobrý den, paní Arabčuková.
První třída je velmi náročná, zejména proto, že najednou se děti musí naučit trivium (číst, psát, počítat), a to každé zvlášť samo o sobě je obtížné. To, že má Vaše dcera potíže se psaním, není nic výjimečného. Ovšem to, že je levačka, by rozhodně nemělo komplikovat její psaní. Dnes už je celá řada pomůcek, které je možné využít. Mimo psacího náčiní přímo pro leváky je také možnost používat písanky, které lépe vyhovují levákům. Předepsané písmenko je vždy jednou zleva na řádku a jednou i zprava (tedy na začátku i na konci řádku). Dítě, které píše levou rukou, si sice předepsané to vlevo zakrývá, ale to napravo vidí dobře. Můžete požádat paní učitelku, zda by bylo možné takouvou písanku pořídit. Popřípadě levnější a jednodušší varianta je přímo na konec řádky Vaší dceři písmenko napsat. Pokud ani to nebude chtít paní učitelka akceptovat (nevím ale, proč by neměla), můžete požadované písmenko napsat na lepicí papírek a při psaní dceři vpravo na řádek nalepit tak, aby na něj dobře viděla. Pokud bojujete se psaním, rozhodně jsou vhodné grafomotické nácviky (ve škole určitě bude někdo vědět). Zepejte se paní učitelky. Důležité je, aby měla dcera správné návyky při psaní - jak držet tužku, jak sedět, mít obě nohy pevně na zemi apod. To vše je součástí grafomotických cvičení. Dále samozřejmě také uvolňovací cviky. Když už uvidíte, že dcera píše křečovitě, přerušte psaní, nechte ji se projít, uvolnit ruce i celé tělo, a pak se ke psaní zase vraťte. A hlavu vzhůru! Psaní je sice nutné, ale "krasopis" Vás bude trápit max do 3. třídy. Pak už se psaní nehodnotí a vždy je možné používat i jiné možnosti (počítač apod.) Ale to předbíhám, třeba vše zvládnete a nebude potřeba řešit případné obtíže ve formě dysgrafie apod.
Mějte se moc hezky
Helena Vlčková
Komentáře (0): zobrazit

goral 5. 12. 2014
Dobrý den. Dceři je 7 let a vyrůstá pouze se mnou a dalším sourozencem. Nemá ani širší rodinu. Situace je poměrně špatná(nebudu vypisovat). Ale dcera je dle mě v normě, není hyberaktivní ani vyslovený grázlík. Paní učitelka v 1.třídě zavedla nástěnku s černými puntíky a razítky a dcera má nejvíc již 10 a to za cca 6 týdnů. To se rovná dvěma poznámkám. Já s tímto přístupem nesouhlasím a není pro mě zásadní, že si 1x za 14 dní zapomene udělat úkol či si zapomene učebnici. Další puntíky nevím ani za co má. Prý vyrušuje občas. Bylo by lepší zkusit dát dceru do jiné třídy? dle mě dceru vysloveně drtí a přitom ví, že máme problémy.Děkuji za Váš čas a názor. Ještě dodám, že dle mě děti by potřebovaly jít i dopoledne ven na kratší čas, škola je neprodyšná a děti se tam potí. i to má vliv na nesoustředění, škola sama má mnoho nedostatků a nikdo ji nepuntíkuje.
Helena Vlčková, psycholožka 6. 12. 2014
Dobrý den,
podobný problém, který popisujete, trápí mnoho roičů. Někdy stačí domluvit se se školou na jném řešení a přístupu k věci (doporučuji s třídním učitelem, výchovným poradcem a vedením školy), kdy se nastaví jasná a srozumitelná pravidla a hlavně spolupráce mezi rodiči, školou a dítětem. I když se toto může zdát neefektivní, skutečně mnoho obtíží je způsobeno špatnou či žádnou komunikací. Pokud toto vyzkoušíte a situace se nezlepší, navštivte pedagogicko - psychologickou poradnu (PPP) se žádostí o pomoc. Mohou navštívit školu a zjistit, kde je vlastně problém. PPP také může pomoci nastavit již zmíněná pravidla.
Přeřazení do jiné třídy je také jednou z možností, stejně tak přeřazení do jiné školy. Nevím však, zda by Vám to skutečně pomohlo. Rozhodně bych toto řešení volila až jako poslední. Nedokáži takto "na dálku" posoudit, jak se projevuje ve škole Vaše dcera, jak jedná třídní paní učitelka a jak k tomu přistupuje vedení školy.
Přeji, ať najdete společnou cestu a věci se uklidní, abyste všichni byli spokojeni.
Komentáře (0): zobrazit

Eviskaa 30. 9. 2014
Dobrý den, paní Heleno,
mám syna, kterému bylo v červnu 6 let. Chodí do školky, má odklad školní docházky.. Od začátku bojujeme s jeho nejistotou a strachem.. z čeho vlastně? Když nastupoval ve třech letech do školky, hodně jsme s tím bojovali, Honzík každé ráno plakal, nakonec si zvykl a ve školce se mu moc líbí. Jakmile se dostane do jiného kolektivu (kde děti nezná, i přesto že někteří jeho spolužáci ze školky tam mohou být), tak začne mít strach, je nejistý, nechce se ničeho účastnit, pobrekává a chce pryč. Ať už se jedná o "školu na zkoušku" kde jsme se byli podívat, nebo cvičení dětí. Trošku se mi i zdá, že ho hodně děsí velký hluk. Přitom si myslím, že žije v klidném rodinném prostředí, bez hádek a myslím, že ho i dostatečně chválíme a podporujeme. Dost se děsím i toho, jak to bude příští rok se školou.
Jinak je to veselé a myslím, že i spokojené dítě.
Narodil se císařským řezem, jako miminko hodně plakal. Odjakživa hodně špatně spal, trpěl a občas ještě někdy trpí nočními děsy. Přes den je to vážně šťastné dítě.
Nevíme už co s ním. Nechci to lámat přes koleno, ale ráda bych, abych mu mohla v tomto nějak pomoci.
Pak mám ještě jeden drobný dotaz.. Honzík má obrovský (až hysterický) strach ze psů. Z malých, velkých, i když jen projdou kolem.. Ráda bych mu od toho strachu trochu pomohla, ale nevím jak..
Děkuji předem za Váš čas.

Eva
Helena Vlčková, psycholožka 2. 10. 2014
Dobrý den, Evo.
Moc jsem nepochopila, v čem vlastně chcete Honzíkovi pomoc. V tom, že brečí v adaptačním období, že má noční děsy, nebo že ho děsí hluk? Sama píšete, že je jinak šťastný a spokojený. Vaše obavy ze školy jsou předčasné. Škola ho čeká teprve za rok a za tu dobu se může mnoho věcí změnit. Možná budete bojovat zase s adaptací na školu, ale bude velmi záležet na paní učitelce. Doporučuji se s ní seznámit co nejdříve, aby Honzík věděl, s kým se bude každý den potkávat. Samozřejmě pokud to bude možné. Pravděpodobně máte velmi citlivé dítě, které vnímá veškeré stimuly zvenčí intenzivněji, než někteří jeho vrstevníci a citlivě reaguje na změny. To je pravděpodobně typem osobnosti a dispozičním základem. Pokud však jsou Vaše obavy konkrétnější, doporučovala bych pro Váš klid navštívit dětského psychologa. Ten by Vám i poradil, jak čelit strachu ze psů. Je to však dlohodobější záležitost, se kterou je zapotřebí nějakou dobu pracovat. Obecně však platí: pokud chcete se strachy bojovat, nesmíte před nimi utíkat. Tedy po malých dávkách se strachu naopak vystavovat. Ale to by bylo dobré skutečně naplánovat s odborníkem.
Pokud chcete synovi pomoci, aby byl silnější, nechte ho občas překážky zdolávat samotného. S Vámi a pod Vaší kontrolou je to nejbezpečnější prostředí. Neřešte všechny problémy za něj, nechte ho občas v tom samotného. Vy to pouze jistěte z povzdálí.
Přeji, ať se Vám to povede a Honzíkovi se nakonec ve škole líbí!
Helena
Komentáře (0): zobrazit

Ája 24. 9. 2014
Dobrý den, od září syn ( v dubnu mu bylo 6let) začal chodit do první třídy (moc se netěšil, od staršího brášky věděl do čeho jde) Ve škole se mu líbí. Po dvou týdnech se se mnou spojila třídní učitelka s tím, že syn je nesoustředěný, jakoby mimo. Vše mu trvá a vůbec se nesnaží. Raději prý na všechno řekne "já to neumím". Domluvily jsme se, že se synem budu více pracovat a opakovat i já odpoledne doma. Nyní mám od paní učitelky opět vzkaz, že se nic nezměnilo - stále je "mimo". Je pravda, že při plnění domácích úkolů na něj musím stále dohlížet a být mu k dispozici, dělá mu problém u toho vydržet. Jsem samozřejmě ráda, že se mnou paní učitelka komunikuje a snažíme se obě situaci řešit. Pomohla by mi rada jak postupovat, jak nejlépe naučit soustředěnosti. Případně kdy je vhodné vyhledat pomoc pedagogicko-psychologické poradny. Předem děkuji za odpověď.
Helena Vlčková, psycholožka 24. 9. 2014
Dobrý den. Na Váš dotaz nejspíše neodpovím úplně konkrétně, protože neznám konkrétní projevy ani okolnosti. Obecně adaptační období je zatím velmi krátké na nějaké závěry. V každém případě je velmi důležité pro děti s projevy nesoustředěnosti dodržovat pravidelný režim a být důslední. Velmi podstatné je také zařadit do běžného denního režimu relaxační chvilky (i ve škole) a neustále motivovat a povzbuzovat hravou formou k výkonu a aktivitě. Nejde ani tak o nějaký dril učení (myslím doma), ale o to, naučit se, že pravidelně v pravidelný čas je doba na úkoly, na přípravu do školy. V žádném případě dítě nepřetěžujte, to by bylo kontraproduktivní. V první řadě je důležitá motivace syna, poté teprve výkon. To, že se nic nezměnilo po 14 dnech ve škole, není nic neobvyklého. Adaptační období může trvat i v řádech měsíců. Důležité je však být vytrvalý a trpělivý. Pokud si však už Vy ani paní učitelka nebudete vědět rady, doporučuji opravdu navštívit PPP raději dříve, než pozdě.
Komentáře (2): zobrazit

jsabina 3. 9. 2014
Dobrý den potřebovala bych poradit ohledně školy dcera chodí do 9-té třidy a asi v polovině osmé přišli problémy nechtela chodit do školy anastali problémy obvolala jsem několik škol v okolí ale nikde ji nepřijmuli že nemají místo. Ted po prázdninách vše začalo znova...potřebovala bych poradit jak dceru dostat na školu jestli škola má nějakou povinost dceru vzít nebo třeba někam na sociální odbor která školu zařídí....vubec nevím kam se obrátit dcera tam nechce a přijmout ji nechtějí jinde...ještě bych chtěla dodat že ohledně školy jsme minuly rok skončily na psychologii kam docházíme i ted ale bohužel dcera echce říct proč do té školy nechce chodit...
Helena Vlčková, psycholožka 4. 9. 2014
Dobrý den,
důvod, proč má Vaše dcera problémy chodit do školy, by primárně měla řešit také škola sama. Pokud jste tak ještě neučinila, dejte škole podnět k prošetření (diskrétní) v rámci školy, zda se nemůže jednat o nějaký druh rizikového chování (např. šikana). Škola sama si může přizvat odborníky a ve spolupráci s nimi problém řešit. Přestup na jinou školu samozřejmě možný je, ale pokud škola tzv. "nespádová" nemá volnou kapacitu, není její povinností Vás přijmout. Rozhoduje ředitel dané školy. Doporučuji Vám navštívit místně příslušnou pedagogicko-psychologickou poradnu, která zná regionální situaci, se zakázkou pomoci při přestupu na jinou školu. Pokud ani to nepomůže, můžete se obrátit přímo na zřizovatele školy, kam byste chtěla, aby Vaše dcera přestoupila. Zpravidla to bývá obec nebo městská část. Nejdůležitější se mi však jeví řešit důvod, proč má dcera se školou problém. V případě, že je to problém osobní, je velmi pravděpodobné, že změna školy jej stejně nevyřeší.
Komentáře (0): zobrazit

Eva 5. 6. 2014
Dobrý den,
moje dcera je v první třídě, má problémy s chováním a teď i s učením. Ve školce žádné problémy neměla, naopak byla vnímána jako šikovná, samostatná. Zhruba od prosince má konflikty s paní učitelkou, má pocit, že je nespravedlivě trestaná, paní učitelka ji vnímá jako svéhlavou, vzdorovitou...Známky nosila hezké, jedničky, občas dvojka, výjimečně horší známka, a teď v červnu přinesla pětku ze závěrečné písemky, paní učitelka mi řekla, že zjistila, že neumí počítat a navíc opisuje od spolužačky!!! Doma počítá, sice pomalu, u druhé desítky si pomáhá na prstech, ale já jako rodič nemám srovnání, nevím, co s tím...Paní učitelka to neřeší, dceři dá na vysvědčení jedničku, ale já jsem z toho zoufalá...Zkoušela jsem poradnu, tam mi řekli, že teď před prázdninami nic nevyřeší, že mám počkat na září. Ale dcera mi chodí domů s tím, že chce do jiné třídy, když to řeknu paní učitelce, reaguje, že přestup možný je, tak jak chce ???!!! Já ale nechci jenom vyhovět případnému rozmaru dcery a chci to nějak řešit...
Co s tím?
Děkuji. Eva N.
Helena Vlčková, psycholožka 6. 6. 2014
Dobrý den, Evo.
Nevím, zda mohu situaci vyhodnotit takto "na dálku". Z toho, co však popisujete, ze mi zdá, že existuje nejspíš nějaký vztahový problém mezi paní učitelkou a Vaší dcerou. Máte porovnání s přístupem jiného pedagoga a jeho náhledu na chování Vaší dcery? Určitě bych se zeptala. Také můžete "zmapovat" situaci u ostatních rodičů. Jakou oni mají zkušenost s přístupem pedagoga k jejich dětem.
Nejlepším řešením by bylo skutečně zapojit do problému poradnu (PPP), která by mohla uskutečnit zároveň náhled ve třídě. Vzhledem k časovým možnostem však skutečně nepředpokládám, že by toto bylo možné do konce školního roku stihnout. Řešení s přeřezením do jiné třídy je samozřejmě možné (trochu mě zaráží, že paní učitelka reagovala tak pasivně a nesnažila se situaci řešit více konstruktivně).
Moje rada tedy asi nejspíš je:
1. zmapovat situaci u ostatních učitelů a u rodičů spolužáků
2. zjistit konkrétní situace, při kterých dcera zažívala nespravedlnost (a paní učitelka naopak zaznamenala vzdorovitost)
3. projednat věc s vedením školy a výchovným poradcem ve škole
4. skutečně zažádat o přeřazení do jiné třídy (pokud budou všechny strany souhlasit).

Přeji hezký den a také, ať naleznete to nejlepší řešení!
HV
Komentáře (0): zobrazit

eva-celoudova 16. 4. 2014
Dobrý večer-den, paní Heleno.Jde o chlapce ve věku 7 let, žák 1.třídy.Daníkovi se ani po 8 měsících společného žití v kolektivu vrstevníků nepodařilo. Není to soužití, ale boj.Je agresivní vůči ostatním, nechápe, že druhému ubližuje.Děti ho vyčlenily na okraj. Má komunikační problémy.Studijní výsledky jsou výborné.Rodina neúplná.Problémy má všude, kde se pohybuje. V MŠ veliké problémy.Nechci to vzdát,nevěřím,že není řešení.Matka komunikuje,ale nechce připustit problém,nevidí objektivně situaci,tvrdí,že doma je vše v pořádku. Můžete mi,prosím poradit, jak mám postupovat? Chci mu pomoci.děkuji Eva Čeloudová
Helena Vlčková, psycholožka 16. 4. 2014
Dobrý den, Evo. Určitě to nevzdávejte, i když to samozřejmě není jednoduché. Píšete, že i děti chlapce z kolektivu vyčleňují, proto bych začala pracovat s celou třídou. Pokud u Vás ve škole nemáte školního psychologa či školního speciálního pedagoga, obraťte se na příslušnou pedagogicko psychologickou poradnu se žádostí o provedení sociometrického šetření ve třídě s následným doporučením, jak se třídou pracovat. Chlapec má zjevně i jiné obtíže, možná frustraci, možná ho trápí něco jiného. Dejte mu ve třídě nějkou pozici, "funkci", něco, za co zodpovídá jenom on. Neměl by to být ale trest, nýbrž jakási výsada. Držím palce!
Komentáře (0): zobrazit