Řekla bych, že žádné jiné svátky nevyvolávají v lidech tolik různých emocí jako právě Vánoce. Někdo se na ně těší, jiný je rád, když jsou pryč. Já tyto svátky vnímám stále stejně, jako když jsem byla malé dítě – jsou to pro mě svátky štěstí, rodiny, radosti a pohody. Když jsem byla malá, těšila jsem se stejně jako dnešní děti na dárky, ale i na tu krásnou atmosféru, kterou jsme měli doma. Vánoční nálada na mě dýchala od zapálení první svíčky na adventním věnci a stejně je tomu i dnes. Přesto se však něco změnilo. Vyrostla jsem a spolu s tím jsem postupně zjistila, že každý člověk nevnímá Vánoce stejně jako já, že mnoho lidí Vánoce doslova nesnáší a těší se, až budou pryč. Někdo je dokonce ani neslaví. Ale proč? Tohle jsem hodně dlouho nedokázala pochopit a myslím, že to nechápu ani dnes.

            Když se podívám kolem sebe, vidím chaos, stres a zmatek. Lidé se předhánějí v nakupování dárků, obchody jsou nacpané k prasknutí, děti sepisují sáhodlouhé seznamy podle katalogů, které (ať chceme nebo ne) nám přijdou do poštovní schránky. O nějakém klidu a duševní pohodě nemůže být ani řeč. Přijde mi, že si nikdo snad ani neuvědomuje, že Vánoce jsou úplně o něčem jiném.

            Jako první je důležité si uvědomit, že není kam spěchat, že vánoční dny jsou dny jako každé jiné a jaké si je uděláme, takové je budeme mít. I přesto jsou však něčím zvláštní. Vánoce jsou svátkem světla – v přírodě je to dáno slunovratem a v duchovním životě narozením Ježíše Krista. Snad každé malé dítě věří na Ježíška a není podmínkou, že musí pocházet z křesťanské rodiny. Ježíšek je pro nás symbolem lásky a štědrosti (proto si také o Vánocích dáváme dárky) – narodil se v chudé stáji, přesto ho oslavovali lidé na celém světě. Pro někoho legenda, pro jiného důležitá událost, kterou slaví právě o Vánocích. Křesťané   se radují,  že v Ježíši Kristu přichází na svět dlouho očekávaný Boží Syn a s ním i světlo poznání – poznání dobra a zla. Na  světle  je  totiž všechno lépe  vidět a jak se o Vánocích rozlévá světlo, vynikne i to, jací  jsme  lidé. V této době také mnohem více vnímáme dobro a radujeme  se  z něho, ale také nás víc bolí to zlé okolo nás. Během roku nás zaměstnává mnoho věcí a nemáme čas pozorovat co je v nás dobré a co zlé, proto bychom se měli alespoň v předvánočním čase na chvíli zastavit a odpočinout si se svými blízkými. Možná by stálo za to si uvědomit, že jsme zde na světě pouze krátký čas. Nebylo by tedy lepší tento čas, o kterém nevíme, jak dlouhý bude, strávit v klidu a pohodě se svými blízkými?

            Ve škole jsem s dětmi dělala před první adventní nedělí adventní věnce – prvňáčci měli věnec z papíru, ale svíčky byly opravdové; větší děti vyráběly opravdový věnec z korpusu a větviček, a že se jim opravdu povedl. Každý z nich si svůj věnec pyšně odnášel domů a těšil se, že si jím vyzdobí pokojíček. Stejně tak můžete vyrábět adventní věnec se svými dětmi a společně tak začít přípravu na Vánoce. K Vánocům zcela jistě také patří láska a sdílení stejně jako vánoční cukroví. Je velice příjemné si udělat vánoční pohodu už před Vánoci, společně péci, uklízet, hrát si … Vašim dětem udělá určitě velkou radost, když budete péct spolu. Zabaví se, nebudou zlobit, zažijete spolu spoustu legrace a možná budete přikvapeni, co všechno dokážou. Navíc budou děti pyšné na své výtvory, které pak s chutí sní. Kromě pečení cukroví můžete společně i uklízet a zdobit dům, aby se ještě více umocnila vánoční nálada.

            Každý večer před spaním čtu svým dětem pohádku na dobrou noc. Někdy však chtějí místo pohádky, abych jim vyprávěla, jaké to bylo, když jsem byla malá já. Takové vyprávění je moc baví, a pokud to budete chtít zkusit také, uvidíte, že bude bavit i vás. Můžete dětem vyprávět, jaké byly vaše Vánoce (pokud tedy nebyly zrovna smutné, ale i to je zkušenost). Možná si vzpomenete, že i pro vás byly Vánoce kdysi krásné. Zavzpomínáte na to, jak jste s dědou chodili do lesa dávat zvířátkům potravu do krmelce, jak jste byli s rodiči kupovat kapra a stromeček, který jste pak společně na Štědrý den zdobili a u toho se dívali na pohádky; jak jste společně zpívali u stromečku koledy, hledali zlaté prasátko a také na tu spoustu sněhu, který do rána napadl. Řekla bych, že si najednou uvědomíte, že ten neustálý stres, který pohltil vaše vzpomínky, není vůbec potřeba.

            A není potřeba ani ta hromada dárků, které se snažíme pro své blízké pod stromeček nakoupit, zabalit a někam ukrýt, aby je do Štědrého dne nikdo neobjevil, zejména ne naše děti, které mají oči všude. Moje děti stále věří na to, že dárky nosí Ježíšek, teda krom nejstarší dvanáctileté dcery. Ta ví, že si dárky dáváme z lásky, abychom ostatní potěšili. Ví také, že mnohem větší hodnotu má dárek, který sama vyrobí. Takový dárek je totiž od srdce a o tom celé Vánoce mají být – od srdce. Nezáleží na tom, jak plnou máme peněženku a kolik dárků nakoupíme. Ze zkušenosti vím, že děti vnímají zhruba dva až tři dárky a u ostatních pak už jen rozbalují a trhají papíry, protože je toho na ně moc. Nakonec si stejně hrají jen s jednou až dvěma nejlepšími hračkami a ostatní leží v koutě. Možná by nebylo na škodu se nad tím zamyslet a přestat dělat z dětí materialisty, kteří se honí za množstvím místo za kvalitou. Pro děti je mnohem cennějším dárkem váš čas, který jim věnujete. Zkuste proto se svými dětmi místo nákupů vyrobit přáníčka a malé dárečky pro své blízké. Můžete jim, stejně jako já říci, že tak pomůžete Ježíškovi. Uvidíte, že děti budou z vyrábění nadšené a ještě více ti, kteří takovéto dárečky dostanou. Jak se říká „za málo peněz hodně muziky“ a hlavně radosti.

            Myslím si, že každá rodina má své tradice. Jinak to bylo za dob našich babiček, jiné je to dnes. Určitě ale mnohé tradice přežily a v rodinách se dodržují. Patří sem lití olova, pouštění lodiček z ořechových skořápek, rozkrajování jablíček a hledání hvězdičky, házení střevícem, v dnešní době i pouštění balónků přání a mnoho dalšího. Ono je vlastně úplně jedno, jak to funguje jinde. Důležité je, abychom si Vánoce udělali po svém tak, aby to vyhovovalo nám a měli jsme z nich dobrý pocit. Zeptejte se proto dětí, co by je nejvíc potěšilo, udělejte si rodinou poradu a společně naplánujte, jak strávíte Vánoce, aby pro Vás byly šťastné a veselé – takové, které budete milovat a na které se budete doopravdy všichni těšit. Uvidíte, že se pro vás Vánoce najednou budou mít zcela jiný rozměr. Stačí se jen oprostit od každodenního shonu, usmívat se a trávit čas společně se svými blízkými. Pojďme si tedy před Vánoci přát krásné dny, navzájem si pomáhejme a snažme se udělat alespoň maličký dobrý skutek pro druhé, aby věděli, že nám na nich záleží. Přeji všem krásné Vánoce.

Text: Mgr. Marie Tomanová