V minulém článku jsem psala o tom, jak s dětmi trénovat písmenka, což nyní už všichni jistě zvládají na jedničku. Čas ale plyne a v současnosti už prvňáčci ve škole spojují písmenka do slabik a slabiky do jednoduchých slov. Někteří však také mohou slabikování úplně vynechat a číst rovnou celá slova. To ale záleží na tom, jakou metodou se děti učí číst. Většinou už také všichni vyměnili Živou abecedu za Slabikář, z čehož měli určitě všichni velkou radost.

            Slabikování jde dětem zpočátku pomalu. Důležité je, aby dítě dokonale znalo všechna dosud probraná písmena. Musí si je vybavovat automaticky a bez delšího zaváhání. Pokud tomu tak není, bude mu slabikování činit obtíže, což mu na sebevědomí moc nepřidá. Proto, pokud si dítě písmenka stále plete, trénujte je jak o závod. Existuje spousta nejrůznějších aktivit, které budou pro dítě zábavné a poznávání písmen mu usnadní.

  • Můžete například vyrobit kartičky s barevnými písmenky, které budete dítěti ukazovat. Nejprve ukazujte třeba jen dvě nebo tři karty, kde bude jedno nebo dvě písmenka, která dítě dobře zná a jedno, které mu dělá problémy. Kartičky střídejte nejprve pomalu a postupně zrychlujte. Když už si dítě písmenko nebude plést, přidejte další kartičku. Můžete se i společně střídat, kdy jednou ukazujete vy dítěti a pak zase ono vám. A nezapomeňte se občas splést. Bude to pro něj o to zábavnější, když je máma nebo táta popleta.
  • Můžete také kartičky schovávat po bytě a dítě je hledá. Když kartičky najde a správně pečte, dostane malou odměnu. Opět se můžete v hledání střídat. Důležité je, aby dítě poznávání písmen bralo jako hru, ne jako povinnost. Díky tomu, se bude učit rádo a čtení se mu hned na začátku nezprotiví.
  • Hledejte písmena všude okolo. Uvařte dítěti písmenkovou polévku, procházejte spolu časopisy, noviny či letáky, napište si nákupní seznam atd.
  • Stavějte písmenka z víček od PET lahví, modelujte je z provázků, vystřihujte z novin, vytrhávejte je z papíru …

            Možností, jak dítě naučit písmenka, je spousta a fantazii se meze nekladou. Pojďme se ale podívat, jak je to vlastně s nácvikem slabikování. Jak jsem již psala, důležité je, aby si dítě nepletlo dosud probraná písmenka. Ale co dál?

            Někomu připadá slabikování obtížné, ale není tomu tak. Dítě jen musí pochopit princip a pak už to jde samo. Když s dětmi ve škole se slabikováním začínám, nejprve jim vše několikrát ukážu na tabuli a sama přečtu. Poté si společně přečteme ve zvolené slabice první písmenko, pak druhé písmenko (aby si dítě uvědomilo pořadí písmen, jak jdou za sebou). Důležité je, aby si dítě písmena prstem ukazovalo. Následně první hlásku ve slabice tzv. podržíme v puse a zároveň s ním vyslovíme následující hlásku, čímž spojíme obě hlásky ve slabiku. Nebojte se přehánět. Dítě může první hlásku držet v puse tak dlouho, dokud si neuvědomí druhou. Nestačí však přečíst slabiku jednou a hotovo. Pro správný nácvik je důležité, aby dítě četlo slabiku (případně slabiky, které procvičuje) stále dokola, dokud se čtení nezautomatizuje a u toho si pod ní maluje prstíkem nebo tužkou oblouček zleva doprava.

           Jakmile dítě pochopí princip, slabikování se zrychlí a ono bude moci pomalu začít slabiky spojovat ve slova. Pozor ale na tzv. „předšeptávání“ písmen. Je jasné, že zpočátku si tak pomáhají všechny děti, ale neměl by se z šeptání stát zlozvyk, který by čtení podstatně zpomalil. Důležité je kvalitní postřehování slabik, kdy dítě danou slabiku přečte automaticky - bez váhání a nutnosti tichého šeptání si jednotlivých písmen před vlastním přečtením slabiky. Jen tak bude následně schopno spojovat slabiky do slov a slova do vět, u kterých bude vědět, o čem jsou. Na to je ale zatím čas. Nyní se děti ve škole pilně učí slabikovat, tak se pojďme podívat, jak jim s nácvikem můžeme pomoci a hlavně, jak nácvik udělat zábavným, aby děti čtení bavilo.

  • Naučte dítě hláskovat. Nejprve kratičká slova a postupně zvyšujte náročnost. Dítě si tím trénuje sluch, což je velice důležité pro následné čtení. Ve škole jsme s dětmi říkali, že hrajeme „Na marťana“.  Jeden řekl slovo marťanskou řečí (např. slovo P – E – S po jednotlivých hláskách) a druhý hláskované slovo vyslovil najednou. Hra byla velice oblíbená a splnila svůj účel. Když jsme se pak začali učit číst slabiky, tak s tím většina neměla problém. A dokonce hru hrajeme i nyní, když už jsou děti ve druhé třídě. Natolik si ji oblíbily.
  • Výbornou pomůckou je vystřihovací abeceda. Mnozí rodiče ji sice nemají v oblibě, protože písmenka dětem neustále vypadávají z desek a nikoho nebaví je každý den rovnat zpět. Přesto jsou vystřižená písmenka výbornou učební pomůckou, která se používá už mnoho let. A proč? Dítě písmenko nevidí pouze v učebnici, ale má ho před sebou a může s ním manipulovat. Můžete mu např. říkat písmenka a ono skládá podle vašich pokynů. Poté všechna poskládaná písmenka přečte. Můžete si z písmenek udělat pexeso, když kartičky otočíte. Při nácviku slabikování pak děti z písmen skládají slabiky, ze slabik slova a následně i celé věty, které mohou číst, ale i psát.
  • Hrajte s dítětem slovní fotbal na poslední slabiku, kdy vy řeknete slovo a dítě má za úkol poznat slabiku, na kterou toto slovo končí. Následně na tuto slabiku řekne slovo jiné a takto se budete střídat pořád dokola. Pokud má dítě s určení poslední slabiky problém, tak mu pomozte. Cílem je, aby si dítě slabiky postupně uvědomilo a zautomatizovalo. A toho docílíme jen tehdy, když ho bude hra bavit.
  • Oblíbená je i hra „Na rybáře“, kdy si vyrobíte kartičky se slabikami v podobě rybiček, které rozložíte na papír, kde je namalovaný rybník. Úkolem je lovit rybičky podle zadání. Můžete si kartičky podlepit magnetkou a vyrobit si rybářský prut z klacíku, na který připevníte šňůrku s druhou magnetkou. Hra tak bude o mnoho zábavnější a dá se později hrát i se slovy.
  • Kupte si plácačky na mouchy a zahrajte si „Plácanou“. Na velký papír nakreslíte mouchy a do nich napíšete slabiky. Dítě bude slabiky podle vašeho zadání plácat plácačkou. Dobré je, když do hry zapojíte i starší sourozence nebo kamarády. Dítě se aspoň bude více snažit a užijete si u toho hodně legrace.
  • Zahrajte si Twister, kdy místo na barvičky budou děti stoupat na slabiky, které do barevných kruhů napíšete nebo nalepíte. Tato hra děti baví, a když jim ji takto obměníte, tak se u ní zábavnou formou procvičí i čtení.
  • Vyrobte si domino se slabikami. Děti mohou k sobě připojovat stejné slabiky, ale mohou také ze slabik tvořit jednoduchá slova.
  • Dobrá je také „Tleskaná“ kdy jeden řekne slovo a druhý ho vytleská podle počtu slabik. Následně pak můžete slabiky skládat z písmen, určovat u nich délku (dlouhá / krátká), psát …
  • Vyrobte si s dítětem květiny, které se skládají ze dvou částí. Uprostřed bude kolečko s probíranou souhláskou, které patentkou přiděláte na okvětní lístky, do nichž napíšete samohlásky. Dítě pak bude okvětními lístky otáčet a díky tomu se budou měnit i slabiky, které bude číst.
  • Můžete si nakreslit domeček se dvěma okny, ve kterých budou bydlet písmenka. Písmenka bude dítě do oken skládat podle vašeho zadání a následně je přečte. Nakonec může dítě vymyslet slovo, které na přečtenou slabiku začíná.
  •  Další hrou je „Rozkvetlá louka“. Vyrobíte si včeličku a několik květin z papíru (lepší je větší formát). Do květin napíšete samohlásky, na bříško včelky souhlásku (můžete mít i více včel). Dítě pak pokládá včelku ke kytičkám a čte slabiky.
  •  Můžete také hrát pexeso na slabiky, modelovat písmenka a slabiky z modelíny, psát slabiky do mouky nebo venku do písku, vystřihovat písmenka z novin a skládat z nich slabiky …

            Výše uvedené aktivity jsou opět jen malým výčtem toho, jak s dětmi pracovat a procvičovat slabikování zábavnou formou. Nemá smysl sedět za stolem a trénovat pouze ve Slabikáři, protože u toho dítě moc dlouho nevydrží a hlavně by ho to (a vlastně ani vás) moc nebavilo. Vymýšlet různé aktivity je sice od dost náročnější (zejména na čas), ale určitě se to vyplatí a ještě si u toho spolu užijete hodně legrace.