Být dobrým čtenářem znamená, že čteme přiměřeně rychle, bez chyb, s jistotou a s porozuměním čtenému. Tedy že víme, o čem jsme četli a dokážeme o tom uvažovat a mluvit. Bez porozumění by vlastně čtení nemělo žádný smysl. Než je ale dítě takového čtení schopno, musí se nejprve naučit písmenka. A než se naučí znát písmenka, musí zvládat orientaci v prostoru a spoustu dalších důležitých dovedností, které mu ke správnému osvojení písmenek pomohou. Většina dětí se sice učí číst až v první třídě, ale už v předškolním věku (a mnohdy ještě dříve) jsou děti ke čtení vedeny a jsou u nich nejrůznějšími způsoby rozvíjeny tzv. předčtenářské dovednosti. Takové děti se pak naučí číst mnohem rychleji a lépe než ty, kterým nikdo nečetl a nijak je ke čtení nemotivoval. To ale neznamená, že budeme do čtení nutit malé dítě, které na to ještě není psychicky, emocionálně ani intelektuálně připravené. Důležité je, aby mělo každé dítě možnost se vyvíjet tak rychle, jak potřebuje a také, aby mělo kolem sebe dostatek různých podnětů, které ho budou postupně rozvíjet a budou mu v budoucnu k užitku. Z toho důvodu si myslím, že je velice důležité, aby rodiče svým dětem od útlého věku četli, seznamovali je s knihami a pěstovali v nich lásku k nim a k četbě vůbec. Sice dnes máme spoustu moderních vymožeností, které nám vše usnadňují, ale není nad to, když si můžeme na chvíli někde sednout s knihou v ruce a ponořit se do jejích stránek a do hlubin naší fantazie.

 

Předčtenářské dovednosti

           

            Zde máme velkou a důležitou roli zejména my rodiče, protože (jak už jsem psala výše) můžeme dítě začít seznamovat s knihami a četbou velice brzy. Neznám dítě, které by nemělo rádo pohádky a příběhy. Pro většinu z nich není nic krásnějšího, než když si sednou mámě nebo tátovi na klín a nechají si číst či vyprávět. Nehledě na to, že takové chvilky všechny zúčastněné osoby sbližují. Kromě toho je také důležitý rodičovský vzor. V rodinách, kde rodiče čtou a povídají si o svých čtenářských zážitcích, kde se odebírají různé časopisy, kupují knihy a čtení je pozitivně hodnoceno, se bude dítě pravděpodobně chovat stejným způsobem. Pokud se ale dítě v rodině s knihou téměř nesetká, budeme u něj jen těžko hledat chuť ke čtení, které mu nic neříká a nic pro něj neznamená.

  • Proto čtěte dětem z knih a dětských časopisů, vyprávějte pohádky a nechte i dítě, aby samo zkoušelo nějakou pohádku či příběh vyprávět vám. Můžete se v tom i střídat a vzájemně se doplňovat.
  • Hrajte si spolu a povídejte si, protože je to důležité pro rozvoj a obohacování slovní zásoby.
  • Pokládejte dítěti různé otázky a nechte mu dostatek času, aby na ně mohlo odpovědět. Nechte také jeho, aby pokládalo otázky vám. Můžete na ně pak společně hledat odpovědi ve slovnících a encyklopediích.
  • Dbejte na správný rozvoj řeči (zejména v dnešní době, kdy spousta dětí nastupuje do školy s nějakou vadou řeči). Učte se s dítětem říkadla a básničky, učte ho, jak správně vyslovovat všechny hlásky a v případě potřeby včas vyhledejte pomoc logopeda.
  • Všímejte si jednoduchých psaných textů na obalech potravin, když s dítětem například nakupujete nebo vaříte atd. Díky tomu může být už i malé dítě velmi dobře zapojeno do reálného světa písmen a slov.
  • Hrajte různé slovní hry jako je slovní fotbal, dokončování příběhů, vymýšlení rýmovaček, hry na rozvoj paměti (Šla babička do městečka …, Byl jsem v ZOO a viděl jsem tam …), trénujte jazykolamy, dávejte si hádanky, luštěte spolu přesmyčky, řešte logické úkoly atd.
  • Rozvíjejte u dítěte schopnost naslouchat, rozvíjejte pozornost a soustředěnost (dejte mu například dva podobné obrázky, aby hledalo rozdíly). K nácviku čtení totiž potřebuje mít dobře vyvinuté zrakové a pozorovací schopnosti.
  • Rozvíjejte koordinaci zraku s pohybem ruky, kdy dítě bude například hledat a obtahovat správnou cestičku kočky k myšce, bude hledat cestu ven z bludiště atd.
  • Rozvíjejte sluchové schopnosti (Zavažte dítěti oči a nechte ho, aby poznávalo, co vydává zvuky, které budete dělat. Vyťukejte nějaký rytmus a nechte dítě, aby ho zopakovalo. Schovejte někde tikající předmět a nechte dítě, aby ho našlo.)
  • Procvičujte s dítětem hledání rozdílů, podobností a tvarů na obrázcích i v reálném světě.
  • Trénujte pravolevou orientaci, což je pro správné čtení a psaní velice důležité.

 

Jak na písmenka

 

            Většina dětí se o písmenka začíná zajímat ještě před nástupem do školy, proto není divu, že se již ve školce dokážou podepsat a bezpečně poznají i několik dalších písmen. Přesto se najdou děti, kterým písmenka v první třídě pěkně zamotají hlavu, než se je naučí dobře znát, aniž by se jim pletla.

  • Kupte modelínu a každé nové písmenko si společně vymodelujte. Můžete ho také zkoušet psát prstíkem do mouky, písku nebo holicí pěny, kterou nastříkáte na igelit. Tyto aktivity děti milují a kromě nácviku písmen si procvičí i grafomotoriku. Děti také baví, když zkouší vymodelovat písmeno z vlastního těla (někdy je k tomu samozřejmě zapotřebí více lidí).
  • Vyrobte si společně z papíru velké písmeno, které se dítě právě učí, a nechte dítě, aby do něj lepilo stejná písmenka, která bude vystřihovat z novin a časopisů. Může je tam i psát či kreslit, aby byl obrázek veselejší.
  • Procvičovat můžete i v přírodě, kdy budete tvary písmen skládat z nejrůznějších přírodnin nebo kreslit do písku či hlíny.
  • Nechte dítě, aby hledalo písmenka na všem, co potká a uvidí.
  • Hrajte stolní a jiné hry, kde se používají písmenka. Můžete hrát i scrabble, a to i když dítě ještě neumí číst (Rodič si vezme písmenka, která dítě zná a dítě ta ostatní. Následně se střídejte v pokládání písmen na podložku, kdy dítě přečte písmenko, které položí rodič a obráceně.).
  • Zajímavé jsou také hry s kolíčky na prádlo (kartičky se dají koupit nebo si můžete vyrobit vlastní). Na kartičce je obrázek a několik písmen. Dítě má za úkol říci název toho, co je na obrázku a připojit kolík ke správnému písmenku, na které dané slovo začíná (případně končí).
  • Vyrobte si nebo kupte kostku s písmeny a hrajte s ní opět různé hry (např. vymysli slovo na písmenko, které ti padne; najdi kolem sebe co nejvíce věcí, které dané písmenko obsahují; rozhlédni se a hledej písmenko na nápisech, kolik jich vidíš …).
  • Nakreslete dítěti obrázky s ukrytými písmenky, které bude mít dítě za úkol najít.
  • Můžete také nakreslit obrys obrázku, který rozdělíte na různé části, do kterých napíšete různá písmenka. Určíte každému písmenku barvu a dítě tento obrázek vybarví podle zadání.
  • Nakreslete a vystřihněte písmenko, které rozstříháte jako puzzle. Dítě ho pak bude muset složit a nalepit na jiný papír.
  • Můžete také hrát písmenkové pexeso nebo hru na rybáře, kdy dáte před dítě několik různých písmen, která potřebujete procvičit, a dítěti do ruky brčko na pití. Řeknete písmenko, dítě si dá brčko do úst a brčkem správné písmenko vyloví jako rybku. Případně můžete kartičky s písmenky rozházet po zemi (budou představovat mouchy). Dáte dítěti plácačku na mouchy a zahrajete si hru, ve které řeknete písmeno (mouchu) a dítě ji musí plácnout. Takovéto hry jsou u dětí velice oblíbené a užijete si u nich spoustu legrace.
  • Oblíbenou variantou je i hra Twister, kdy do barevných polí naskládáte nebo smazatelným fixem napíšete písmena a místo na barvy dává dítě své ruce a nohy na písmenka podle zadání.

            Výše uvedené příklady jsou opět jen malým výčtem toho, jak s dětmi trénovat. Můžete si doma vymyslet cokoli, co dítěti pomůže, aby se písmenka naučilo a aby si oblíbilo čtení. Nevěšte hlavu, pokud nepůjde vše hned a nechte dítěti čas, aby si dané písmenko důkladně zafixovalo a spojilo se správnou hláskou. Hrajte si s dítětem a buďte trpěliví a hlavně důslední. Úspěch se jistě brzy dostaví.

Mgr. Marie Čermáková Tomanová